Byla jsem donedávna jednou z té spousty žen, které nenosí sukně, nebo je nosí jen v létě, když je vedro. Sama jsem nevěděla proč. Sukně se mi líbí. Můžu oči nechat na ženě, která projde kolem a vypadá tak... žensky. Ale když znovu došlo na lámání chleba před šatníkem, nechtěl se mi vymýšlet žádný složitý outfit. Rifle, tričko, svetr a jde se. Má to výhodu, že po vás nikdo nečumí, že si nemusíte kontrolovat, jestli vám vítr sukni nerozvál, nebo jestli se vám nevyhrnuje. Nemusíte přemýšlet, jestli ten kluk na vás hledí proto, že máte oko na punčoše, tlusté nohy, divnou barvu silonek - nebo že bych se mu v té sukni líbila? Ne to určitě ne.
číst dál